Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29
4. setkání PS pro rovné příležitosti - srpen 2019
30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12
4. setkání PS pro čtenářskou gramotnost - září 2019
13 14 15
16
Setkání výchovných poradců a metodiků prevence
17
(P)o škole v Centralu
18 19 20 21 22
23 24
Setkání zástupců ZŠ a MŠ
25
4. setkání PS pro rozvoj matematické gramotnosti - září 2019
26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6
Drobečková navigace

Úvod > Hradecký venkov > Aktuality > „Syndrom vyhoření“ a jeho předcházení

„Syndrom vyhoření“ a jeho předcházení



V rámci MAP II jsme udělali rozhovor s 10 pedagogy tělesné výchovy, působících na základních školách v našem řešeném území, na téma „předcházení syndromu vyhoření u pedagogů“. Rozhovor se opíral o výzkum týmu vědců z Pedagogické a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, ze kterého vyplývá, že zhruba každý pátý učitel trpí syndromem vyhoření, což se samozřejmě projevuje i v samotné výuce a práci se žáky.

Hlavním a v každém rozhovorů zmíněnou příčinou SV, jsou nároky kladené na každého učitele v rámci jeho práce. Například při třídnictví je pedagog vystaven větší zátěži v administrativě a řešení třídnických záležitostí, čemuž by mohlo pomoci kupříkladu roční volno mezi další třídou. Je zde i riziko „nošení práce domů“, podle dotazujícího mnoho pedagogů nerespektuje svoji vlastní pracovní dobu, a po skončení vyučovacích hodin a opuštění sborovny si berou spoustu věcí domů a nedává dostatečný prostor pro odpočinek, relaxaci a vyčištění hlavy od školních záležitostí. S tím souvisí nepravidelná či dokonce žádná starost o vlastní duševní hygienu a občasný přístup k práci s nadhledem. Byla zmíněna i problematika zahlcení administrativou. Podle dotazujících se zpravidla vyhoření projevuje u učitelů, kteří mají od žáků přemrštěná očekávání, dle nich je třeba vnímat faktické kompetence žáků a s těmi pracovat, ty rozvíjet a skrze ně uplatňovat své ambice, učitel by měl mít na srdci rozvoj všech svých žáků i těch kteří mu jsou nesympatičtí. S tím ovšem souvisí i nedostatečná vstřícnost okolí a nerespektovaní postavení učitele.

V souvislosti s duševní hygienou jsme se při rozhovoru dotkly i tématu pravidelné fyzické aktivity a jak k ní namotivovat samotné žáky a pedagogy. Všichni účastnění se shodli na tom, že pohyb je jednou z důležitých forem udržení si psychické pohody a zároveň přiznali, že motivace k pohybu především u žáků je velmi obtížná. Návrhem pro podporu pedagogů k pohybu je především nabídka pohybových aktivit ze strany zaměstnavatele, nabídka různých akcí – například konání společných kolektivních aktivit žáků s pedagogy, jejímž vedlejším produktem je i utužování vztahů. V jedné ze základních škol je pro zaměstnance zajištěna kartička multi sport. Jeden z pedagogů velice zajímavě popsal zmíněnou problematiku: „…celá tato problematika z mého soudu má svou příčinu ve špatném nastavení výuky TV a obecně, českého školství, generuje příslušné množství frustrovaných jedinců, kteří jsou v průběhu školní docházky utvrzování ve své nedostatečnosti přeneseně do TV. Ty pak lpí na klasifikaci výkonů bez respektování individuálních potřeb žáků, toto vede k tomu, že zde jsou 2 skupiny žáků, první je úzce specializovaná na disciplínu odmítající jiné sporty a sportovní disciplíny, ve kterých nedosahují skvělých výkonů a 2) žáci odmítající vše, jelikož se v žádné disciplíně nevyrovnají jedničkám. Učitel by pak měl hledat cesty k tomu, aby jeho působení na žáky vedly k podpoře spontánnosti při provozování sportovních výkonů. V dospělém věku pak z mého pohledu mají větší vztah ke sportování lidé s vyšším dosaženým vzděláním.“

business-19156_1920.jpg


Komentáře


Žádné komentáře doposud nebyly přidány.

Přidat komentář

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat my, a to pro možnost vám odpovědět. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů