Počítadlo

Tržnice hradeckého venkova

Kuchařka

(.pdf, 5 Mb)

Řemesla

(.pdf, 2,5 Mb)

Efektivní chod úřadů

Místní akční skupina MAS Hradecký venkov aktivně spolupracuje na realizaci projektu "MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů", reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00043. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Naše stránky pro žadatele o dotace!

Kuks

Areál Kuksu a Betléma – seskupení budov a plastik je i přes svoje torzovité dochování, neopakovatelným  celkem barokně komponované krajiny – jedinečným památníkem barokního umění v Čechách.


Dějiny Kuksu nemají dlouhého trvání, jeho počátky sahají do 17. století, respektive do roku 1684, kdy hrabě František Antonín Špork zdědil mimo jiné panství Choustníkovo Hradiště, jehož území v sobě zahrnovalo i labské údolí mezi vesnicemi Stanovice a Brod. V neobydlené labské stráni vyvěraly minerální prameny, z nichž tři měly údajně léčivé účinky. Nový majitel panství se rozhodl, že v tomto místě vybuduje lázně, které se svým významem a věhlasem postaví na úroveň v té době významným lázním. Stavební činnost se nejprve soustředila na levobřežní část údolí Labe, které byla určena lázeňská, společenská a obytná funkce navrženého lázeňského komplexu. Roku 1695 byl postaven dřevěný lázeňský dům, sloužící zpočátku také jako provizorní Šporkovo obydlí při jeho pobytu v Kuksu. V letech 1696 až 1697 proběhla výstavba kaple Nanebevzetí Panny Marie, tvořící již základ definitivní podoby lázní. V dalších letech byly postupně stavěny další objekty – hostinec U zlatého slunce, otevřené schodiště až k Labi, fontána se sochou Polyféma, most přes Labe s parkovou úpravou po obou stranách, kaskády po stranách schodiště a další domy pro hosty. Roku 1710 byl postaven na místě provizorní dřevěné budovy zděný zámek. Jeho přízemí bylo určeno lázeňskému provozu a patro bylo upraveno jako rezidence majitele.


V sousedství zámku byla ještě postavena hodinová věž. Závěr stavebních prací zahájila roku 1720 stavba nového lázeňského domu, hostince a úřednického domu. V podnoží tohoto areálu vyrostla malá kolonie dřevěných domků pro řemeslníky a personál lázní. Tím byla dokončena levobřežní část kukského areálu. Pravobřežní výstavba začala roku 1707 stavbou špitálu, určeného pro zaopatření starých členů šporkovského služebnictva. Součástí   špitálu   byl   kostel   Nejsvětější   Trojice,  vystavěný  podle  plánu  G. B. Aliprandiho. Pod kostelem byla postavena rodinná šporkovská hrobka, přístupná samostatně z labského svahu. Úpravy špitální zahrady proběhlé v letech 1715 – 1719 ji rozšířily o hřbitov s malou kaplí. Pravobřežní prostor dotvořila plastická výzdoba, tvořená galerií dvanácti soch ctností na levé straně a dvanácti soch neřestí na pravé straně. Alej plastik doplnily další sochy (Náboženství, Anděl blažené smrti a  Anděl zoufalé smrti a další). Barokní plastiky byly dále osazovány do libosadu i do levobřežního lázeňského areálu. Autorem barokní plastické výzdoby kukského areálu je přední český barokní sochař Matyáš Bernard Braun a jeho sochařská dílna. Ideový záměr stavebníka Kuksu završila stavba Filosofického domu s knihovnou. V duchu barokního cítění vybudoval F. A. Špork v bezprostředním okolí Kuksu další objekty určené k rozjímání a využití barokní šlechtickou klientelou lázní. Při cestě do Stanovic nechal roku 1711 postavit poustevnu sv. Františka a letohrádek.

Pozoruhodným, zcela ojedinělým a dodnes částečně zachovaným dílem byla úprava lesní krajiny v sousedství lázeňského areálu. F. A. Špork koupil roku 1717 od královského města Dvora Králové nad Labem tzv. Nový les nad Žírčí, v jehož horní části nechal vytvořit tzv. Betlém. Mezi lety 1723 až 1732 byl les s pískovcovými skalními výchozy přeměněn v ojedinělou sochařskou galerii situovanou do volné přírody. Ústředním motivem bylo Narození Páně, proto se pro celý komplex vžil název Betlém. Kromě reliéfů zobrazujících Narození Páně a Příchod Tří králů jsou v barokních plastikách Betléma zachycena další biblická témata -  sousoší Kristus u studny Jákobovy, poustevník Garinus před jeskyní, poustevník Onufrius, socha sv. Jana Křtitele, socha sv. Maří Magdaleny, reliéf Vidění sv. Huberta. Autorem barokních plastik a reliéfů byl opět M. B. Braun.


Dokončením Betléma tak vznikla středoevropsky ojedinělá barokně přetvořená krajina, kde přírodní prvky - řeka Labe, skalní výchozy labské terasy a záměrně udržované průhledy v lesní i bezlesé krajině - byly organicky zapojeny do stavební aktivity v daném území. Celkový dojem z takto komponované krajiny doplňovaly plastiky umístěné nejen k jádrovým budovám areálu, ale i do průhledových os a k cestám spojujícím jednotlivé části areálu.
Stavební rozvoj a lázeňská sláva Kuksu byla úzce spojena s osobou svého zakladatele hraběte Šporka. Dědicové neměli zájem o údržbu a provoz lázní, a tak středoevropsky ojedinělý barokní komplex Kuksu a Betléma začal chátrat. Z celého Šporkova barokního areálu tak zůstal funkčně zachován pouze špitál, od r. 1739 spravovaný řádem Milosrdných bratří, do kterého přesunuli dědicové panství své rezidenční místnosti z protilehlého zámku. Levobřežní lázeňský areál se zámkem ztratil své využití a začal pustnout. K jeho zničení přispěly i válečné devastace v letech 1757, 1761 a 1778, kdy v něm bylo ubytováno vojsko, a povodeň roku 1775. Z neudržované zámecké budovy, zbořené roku 1901, se do dnešních dnů dochovalo pouze schodiště k Labi.
V současnosti je Špitál (Hospitál), spravovaný Národním památkovým ústavem, zpřístupněn veřejnosti. Součástí prohlídkového okruhu jsou interiéry špitálu s refektářem, barokní lékárnou a lapidáriem soch, kostel Nejsvětější Trojice, rodinná hrobka Šporků a především barokní lékárna, která je význačným dokladem úrovně lékárenství ve své době a řadí se mezi evropské unikáty. Lékárna nesla název „U granátového jablka", které bylo symbolem řádu Milosrdných bratří. Další prostory Hospitálu jsou využity Českým farmaceutickým muzeem,  expozicí Kouzlo apatyky.

 


| Autor: RNDr. Václav Hovorka | Vydáno dne 24. 06. 2008 | 1219 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Ministerstvo zemědělství stif Zámek Hrádek u Nechanic Evropská unie Národní památkový ústav

Registrace pro přijímání novinek


Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!

NAŠE PROJEKTY

MAP vzdělávání

Na venkově zdravě jíme

Kuchařka HRADECKÉHO VENKOVA

(.pdf, 4,13 MB)

Propagační materiál Tržnice venkova

(.pdf, 536 kb)

Interaktivní památkový portál

Publikace MASKOVI

(.pdf, 17 Mb)

Kampanologická expozice

Vytvořeno prostřednictvím phpRS - GNU/GPL redakčního systému.